Sami si volíte konec

Neustále se rozhodujeme – co si máme obléct, co budeme jíst, jakou si přejeme kariéru, koho jsme si vybrali za partnera do manželského života atd. Je to stejné, pokud jde o vztah s Bohem. Autor Ravi Zachariáš píše:

„Ježíšovo poselství ukazuje, že každý jednotlivec… pozná Boha nikoliv na základě zrození, ale svojí vědomou volbou nechat Ho mít vládu v jeho nebo jejím individuálním životě.“ [16]

Naše rozhodnutí jsou často ovlivněna ostatními. Ale v některých případech jsme dostali i špatné rady. Dne 11. září 2001 vložilo 600 nevinných lidí důvěru do špatných rukou a nevinně utrpělo následky. Skutečný příběh zní takto:

Jeden muž, který byl v 92.patře jižní věže právě slyšel, jak letadlo narazilo do severní věže. Byl ochromen výbuchem a zavolal policii, aby mu řekla, co má dělat. „Musíme vědět, jestli se odsud musíme dostat, protože víme, že došlo k explozi,“ řekl naléhavě do telefonu.

Hlas na druhém konci mu poradil, aby se neevakuoval. „Ještě počkejte, než vám bude sděleno, co máte dělat dále.“

„Dobrá,“ řekl volající. „Neevakuovat.“ Pak zavěsil.

Krátce po 9:00 hodině ranní narazilo další letadlo do 80.patra jižní věže. Téměř všech 600 lidí v nejvyšších patrech jižní věže zahynulo. Rozhodnutí neevakuovat budovu bylo jednou z největších chyb a tragédií tohoto dne. [17]

Těchto 600 lidí zahynulo, protože se spoléhali na špatné informace, i když je poskytla osoba, která se jim snažila pomoci. K tragédii by nedošlo, kdyby těchto 600 obětí dostalo správné informace.

Naše vědomá volba o Ježíši je nekonečně důležitější než ta, které čelily špatně informované oběti z 11.září. V sázce je naše věčnost. Můžeme si vybrat jednu ze tří různých odpovědí na jeho nabízený dar. Můžeme Boha ignorovat. Můžeme Boha odmítnout. Nebo můžeme Boha přijmout.

Důvodem, proč mnoho lidí prochází svým životem a ignoruje Boha je, že jsou příliš zaneprázdněni prosazováním své vlastní agendy. Chuck Colson byl také takový. Ve věku 39 let Colson obýval kancelář vedle prezidenta Spojených států. Byl to „tvrďák“ Nixonova Bílého domu, „sekerník“, který byl schopen dělat i velmi těžká rozhodnutí. Přesto v roce 1972 skandál Watergate zničil jeho pověst a jeho svět se náhle změnil. Později Colson píše:

„Měl jsem starost pouze sám o sebe. Dělal jsem to a to, dosáhl jsem všeho možného, podařilo se mi dosáhnout úspěchu a nedal jsem Bohu žádnou zásluhu, ani jednou jsem Mu nepoděkoval za jeho dary. Nikdy jsem nepomyslel na to, že by něco bylo ‚nezměrně nadřazeno‘ mně samotnému, nebo pokud jsem v prchavých okamžicích přemýšlel o nekonečné moci Boží, nespojoval jsem Ho se svým životem.“ [18]

Mnozí se mohou ztotožnit s Colsonem a jeho postojem. Je snadné se ztratit v rychlém tempu života a mít málo času nebo žádný čas pro Boha. Ignorování Boží milostivé nabídky odpuštění má však stejné strašlivé důsledky jako jejich přímé odmítnutí. Náš hřích by tak totiž zůstal nesplacený.

Klikněte zde pro čtení strany 9 z 10 kapitoly “Je Ježíš i dnes stále relevantní?”