Možná, že Hitler si zaslouží soud, uvádějí jako důvod, ale ne oni sami nebo jiní, kteří žijí „slušný život“. Je to jako říkat, že Bůh nás známkuje, a každý, kdo dostane 4- nebo lepší se dostane do nebe. Ale toto smýšlení představuje určité dilema.

Jak jsme již viděli, hřích je absolutním opakem Božího svatého charakteru. Urazili jsme tedy toho, kdo nás stvořil a miloval nás natolik, že pro nás obětoval Svého vlastního syna. V jistém smyslu je naše vzpoura jako plivání do jeho tváře. Ani dobré skutky, víra, meditace, nebo Karma nemůže splatit tento dluh, který vznikl našimi hříchy.

Tak proč je Ježíš sám schopen nás zachránit od našich hříchů? Nejsou tu jiní kvalifikovaní, aby nás zachránili? Ačkoli zde bylo mnoho lidí a proroků, kteří žili dobrý život, novozákonní očití svědci Ježíše nám říkají, že on byl morálně spravedlivý ve všech směrech. Teolog R.C. Sproul nám říká, že jelikož Kristus žil bez hříchu, on sám se tím kvalifikoval být naším spasitelem. [10]

Nezasloužený dar

Biblický termín pro popis Božího svobodného odpuštění skrze Kristovu obětní smrt je slovo milost. Zatímco milosrdenství nás zachraňuje před tím, co si zasloužíme, milost Boží nám dává to, co si nezasloužíme. Podívejme se na chvíli, kdy Kristus udělal pro nás to, co jsme nemohli udělat my pro sebe:

• Bůh nás miluje a stvořil nás pro vztah sám se sebou. [11]
• Byla nám dána svoboda přijmout nebo odmítnout tento vztah. [12]
• Náš hřích a vzpoura proti Bohu a Jeho zákonům vytvořily zeď odcizení mezi námi a Ním. [13]
• I když si zasloužíme věčný soud, Bůh splatil náš dluh v plné výši Ježíšovou smrtí na našem místě, čímž je možný náš věčný život s Ním. [14]

Nyní máme obraz Božího plánu věků, které se scházejí. Ale stále tu chybí ještě jedna přísada. Podle Ježíše a autorů Nového zákona každý z nás individuálně musí reagovat na tento dar, který nám Ježíš nabízí. Nebude nás nutit, abychom jej přijali.

Klikněte zde pro čtení strany 8 z 10 kapitoly “Je Ježíš i dnes stále relevantní?”