Prospěch

Mnoho lidí by lhalo pro svůj osobní prospěch. Ve skutečnosti je motivací většiny lží nějaký vnímaný přínos pro sebe sama. V co mohl Ježíš doufat, že získá lhaním o své identitě? Moc by byla nejzřejmější odpovědí. Kdyby lidé věřili, že je Bůh, měl by obrovskou moc. (To je také důvod, proč mnoho dávných vůdců jako byli Caesarové, odkazovalo na svůj božský původ.)

Problémem tohoto vysvětlení je, že Ježíš se vyhýbal všem pokusům jeho okolí vtáhnout ho do pozic moci, místo toho káral ty, kteří zneužívali takovou moc a žili svůj život ve snaze ji získat. Také se rozhodl oslovit vyvržence (prostitutky a malomocné), ty bez jakékoli moci a vytvořil tak síť lidí, jejichž vliv byl menší než nula. Způsobem, který by mohl být popsán pouze jako bizarní, vše, co Ježíš dělal a říkal, se tedy pohyboval ve zcela opačném směru než směrem k získání moci.

Mohlo by se zdát, že kdyby moc byla Ježíšovou motivací, vyhnul by se smrti na kříži za každou cenu. Přesto při několika příležitostech řekl svým učedníkům, že kříž je jeho osudem a jeho posláním. Jak by smrt na římském kříži přinesla někomu moc?

V tomto případě smrt samozřejmě uvádí všechny věci do správné perspektivy. Zatímco mnoho mučedníků zemřelo pro věc, ve kterou věřili, jen málo z nich bylo ochotno zemřít pro známou lež. Jistě by všechny naděje na Ježíšův osobní zisk  skončily s jeho ukřižováním na kříži. Do posledního dechu se však nevzdával svého tvrzení, že je jediným Synem Božím. Novozákonní učenec J. I. Packer poukazuje na to, že tento titul nás ujišťuje o Ježíšově osobním božství. [22]

Klikněte zde pro čtení strany 9 z 10 kapitoly “Je Ježíš Bůh?”