Co Ježíš myslel svým tvrzením, že je Synem člověka?
Více než osmdesátkrát v Novém zákoně Ježíš odkazuje sám na sebe jako na „Syna člověka.“ Co tedy Ježíš myslel tím, že je Synem člověka a co toto tvrzení znamenalo pro jeho tehdejší židovské publikum?
Packer píše, že oslovením Syn člověka odkazoval Ježíš na svoji roli Spasitele a Krále, na plnění mesiášského proroctví Izajáše 53. [7] Izajáš 53 je nejkomplexnější prorockou pasáží přicházejícího Mesiáše a jasně ho líčí jako trpícího Spasitele. Izajáš se také odkazoval na Mesiáše osloveními jako jsou „Mocný Bůh“, „Věčný Otec“, Kníže pokoje“ Izajáš 9:6, což naznačuje, že Mesiáš bude jak člověkem, tak Bohem.
V kontextu se zdá být jasné, že Ježíš o sobě mluvil jako o naplnění Danielova proroctví o „Synu člověka“. Daniel prorokuje, že Syn člověka bude mít pravomoc nad lidstvem a bude přijímat uctívání:
Podíval jsem se a tam přede mnou byla osoba jako Syn člověka přicházející s nebeskými mraky. Přiblížil se k Věkovitému a byl uveden do Jeho přítomnosti. Byla mu dána pravomoc, sláva a svrchovaná moc; všichni lidé, všechny národy a lidé všech jazyků ho uctívali. (Daniel 7:13, 14)
Ježíš řekl, že když se vrátí na zem, splní tím Danielovo proroctví o Synu člověka.
Pak každý uvidí Syna člověka přicházet na mracích s mocí a velikou slávou“ (Lukáš 21:27).
Kdo je tedy tento „Syn člověka“ a proč je uctíván, když má být uctíván pouze Bůh? Obě tato jeho tvrzení, že je „Já jsem“, a tvrzení, že je Syn člověka, poukazují na jeho božství.
Co Ježíš myslel svým tvrzením, že je Synem Boha?
Ježíš také prohlašoval, že je „Syn Boží.“ Tento titul neznamená, že Ježíš je biologickým Synem Boha. Neznamená to ani jeho podřazenost vůči Bohu o nic víc, než že lidský syn je ve své podstatě podřazený svému otci. Syn sdílí DNA svého otce, a i když je jiný, oba jsou si rovni jako muži a lidé.
Učenci říkají, že termín „Syn Boží“ v původních jazycích odkazuje na podobu, nebo na tvrzení ve významu „stejného řádu.“ Ježíš tím tedy myslel, že má stejnou božskou podstatu, slovy 21.století nám vše blíže vysvětluje profesor Peter Kreeft:
„Co měl Ježíš na mysli, když se nazýval ‚Synem Božím‘? Syn člověka je muž. (Oba výrazy jako jsou ‚syn‘ a ‚muž‘ v tradičním jazyce znamenají rovnocenně muže a ženy). Syn opice je také opice. Syn psa je také pes. Syn žraloka je také žralok. A tak Syn Boží je také Bůh. ‚Syn Boží‘ je tedy božský titul.“ [8]
Ježíš se neustále odkazoval na svého Otce jako na Boha. A v Janovi 17 Ježíš odkazuje na svého Otce jako na „jediného pravého Boha“. Nicméně ve stejné pasáži Ježíš mluví o slávě, kterou on a jeho Otec sdíleli před začátkem světa. Jak by mohl Ježíš existovat věčně s Otcem, pokud by on a jeho Otec nesdíleli stejnou božskou podstatu?
Packer vysvětluje, co tedy Ježíš myslel tím, že použil termín „Syn Boží“.
Když Bible prohlašuje Ježíše za Syna Božího, toto prohlášení je míněno jako tvrzení jeho specifického osobního božství. [9]
Ježíšovo použití jmen „Já jsem“, „Syn člověka“ a „Syn Boží“, to vše poukazuje na skutečnost, že tvrdil, že je rovnoprávný s Bohem. A takto mu židovští vůdci určitě rozuměli.
Ale pokud Ježíš opravdu prohlašoval, že je Bůh, dal to najevo i jinými způsoby? Abychom to zjistili, musíme zkoumat Ježíšovy činy během jeho tříleté služby. Mluvil a jednal Ježíš s Boží autoritou? Nebo prostě mluvil za Boha jako Mojžíš a jiní proroci?
Klikněte zde pro čtení strany 4 ze 6 kapitoly “Prohlašoval Ježíš, že je Bůh?