Co řekl Ježíš o Bohu?
Bůh touží po vztahu s námi
Mnozí považují Boha spíše za sílu než za člověka, kterého můžeme poznat a užívat si jeho přítomnost. Bůh, o kterém Ježíš mluvil, není jako neosobní síla ve Hvězdných válkách, jehož dobro se měří napětím. Bůh není ani nějaký velký nesympatický strašák na obloze, který má radost z toho, že činí naše životy mizérií.
Naopak, Bůh miluje vztahy jako my, ale ještě víc. Bůh myslí a slyší. Komunikuje s námi jazykem, kterému rozumíme. Ježíš nám řekl a ukázal, jaký Bůh je. Podle Ježíše, Bůh zná každého z nás důvěrně a osobně a neustále na nás myslí.
Bůh je milující
A Ježíš nám také řekl, že Bůh je milující. Ježíš demonstroval Boží lásku, ať šel kamkoliv, když uzdravil nemocné a natáhl ruku k těm, kterým bylo ublíženo i k chudým.
Boží láska je radikálně odlišná od té naší v tom, že není založena na naší přitažlivosti nebo výkonu. Je to láska naprosto se obětující a nesobecká. Ježíš přirovnal Boží lásku k lásce dokonalého otce. Dobrý otec chce pro své děti jen to nejlepší, obětuje se jim a stará se o ně. Ale v jejich nejlepším zájmu je také vychovává.
Ježíš ilustruje Boží lásku příběhem o vzpurném synovi, který odmítl rady svého otce o životě a o tom, co je v životě důležité. Arogantní a vzpurný syn chtěl přestat pracovat a „užívat si“ spíše než čekat na to, až mu jeho otec bude připraven předat jeho dědictví a začal trvat na tom, že mu jej jeho otec musí předat co nejdříve.
V Ježíšově příběhu otec vyhověl žádosti svého syna. Ale pro syna se vše obrátilo ve zlé. Poté, co promrhal své peníze za zábavu a rozmazlování se, vzpurný syn musel jít do práce na prasečí farmě. Brzy byl tak hladový, že i prasečí jídlo pro něj vypadalo dobře. Sklíčený a nejistý, jestli ho otec přijme zpět, sbalil si tašku a zamířil domů.
Ježíš nám říká, že nejen, že ho jeho otec přivítal doma, ale ve skutečnosti vyběhl ven, aby se s ním setkal. Otec byl ve své lásce naprosto radikální a uspořádal obrovskou oslavu na počest návratu svého syna.
Je zajímavé, že i když otec svého syna velmi miloval, nehonil se za ním. Nechal syna, kterého miloval, pocítit bolest a vytrpět si následky své vzpurné volby. Podobně nás Písmo učí, že Boží láska nikdy nezkompromituje to, co je pro nás nejlepší. Také nám umožní vytrpět si následky našich vlastních špatných rozhodnutí.
Ježíš také učil, že Bůh nikdy neohrozí Svůj charakter. Charakter je to, jací jsme hluboko uvnitř. Je to naše podstata, ze které pramení všechny naše myšlenky a činy. Tak jaký je tedy Bůh tam hluboko uvnitř?
Bůh je svatý
V Písmu (a to téměř 600krát) se o Bohu mluví jako o „svatém“. Svatý znamená, že Boží charakter je morálně čistý a dokonalý ve všech směrech. Je neposkvrněný. To znamená, že nikdy nemá myšlenku, která je nečistá nebo neslučitelná s Jeho morální dokonalostí.
Kromě toho Boží svatost znamená, že Bůh nemůže být v přítomnosti zla. Protože zlo je opakem Jeho povahy, nenávidí ho. Je to pro Něj jako znečištění.
Ale pokud je Bůh svatý a hnusí se mu zlo, proč neudělal náš charakter stejný jako je ten jeho? Proč jsou mezi námi pedofilové, vrazi, násilníci a devianti? A proč občas tolik bojujeme se svými vlastními morálními rozhodnutími? To nás přivádí k další části našeho hledání smyslu života. Co o nás Ježíš říkal?
Klikněte zde pro čtení strany 4 z 10 kapitoly “Je Ježíš i dnes stále relevantní?”