Vezmeme-li v úvahu historii Izraele pod neustálou nadvládou, je zřejmé, že definice Spasitele ponese myšlenku bojovníka za politickou svobodu. Takto zřejmě přemýšleli židé v prvním století našeho letopočtu, Jak mohl Spasitel již přijít, když je Izrael stále ještě pod římskou nadvládou?

Když Ježíš splnil všechna mesiánská proroctví, tak se to stalo tak, jak nikdo neočekával. Usiloval o morální a duchovní revoluci, ne politickou. Učinil tak skrze sebeobětování, pokorné služby, uzdravování a učení. Zatímco Izrael hledal dalšího Mojžíše nebo Jozua, který by jim pomohl dobýt a znovu si získat svoje ztracené království.

Samozřejmě mnoho židů v Ježíšovi rozpoznalo Mesiáše a ti také dali základ pro křesťanskou církev. Většina jej bohužel ale neuznala. A není tak těžké pochopit proč.

Abychom lépe pochopili, proč židé prvního století to nebyli schopni přijmout, se podívejme na proroctví, které 700 let před narozením Ježíše napsal prorok Izajáš. Týkalo se to Ježíše?

“My všichni jsme jako ovce zabloudili, každý se na svou cestu obrátil, Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech” (Iz 53,6)

“Byl zmučen a přestože trpěl, ústa neotevřel. Na smrt byl veden jako beránek, jak ovce před střihači oněměl, ústa neotevřel. Vzali jej, aby byl zadržen a souzen; kdo z jeho současníků na to pomyslel? Byl totiž vyťat ze země živých, proviněním mého lidu raněn byl. Ač měl být pohřben se zločinci, octl se v hrobě s boháčem; nikdy se totiž nedopustil křivdy a v ústech neměl žádnou lest.” (Iz 53,7-9)

“Hospodinovou vůlí však bylo trýznit jej, ranit jej trápením: za vinu když sám sebe obětuje, uvidí potomstvo, bude dlouho živ a Hospodinova vůle skrze něj se zdárně naplní. Po svém utrpení však světlo uvidí a bude nasycen. Můj spravedlivý služebník mnohé ospravedlní; jejich viny vezme na sebe.” (Iz 53,10-11)

A Ježíš visel na kříži. Někteří si pochopitelně mohou myslet, jak by tohle mohl být Mesiáš? Zároveň se jiní mohou podivit o kom jiném než o Ježíšovi mluví Izajáš?

Klikněte zde pro čtení strany 10 z 10 kapitoly „Byl Ježíš Mesiáš?