Test interních důkazů
Stejně jako dobří detektivové i historici ověřují spolehlivost dokumentů tím, že se dívají na různé vnitřní stopy. Takové interní (vnitřní) stopy v dokumentech odhalují různé motivy autorů a jejich ochotu zveřejnit podrobnosti a další prvky, které by mohly být jakkoli ověřeny. Mezi klíčové vnitřní stopy, které tito učenci používají k testování spolehlivosti dokumentů, patří tyto následující:
- konzistentnost výpovědí uvedených očitých svědků
- podrobnosti o skutečných jménech, místech a událostech
- dopisy adresované jednotlivcům nebo malým skupinám
- prvky zahanbující nebo trapné pro autory
- přítomnost nerelevantního nebo kontraproduktivního materiálu
- nedostatek relevantního materiálu [14]
Vezměme si jako příklad film Friday Night Lights. Tento film má být údajně založen na skutečných historických událostech, ale stejně jako tolik dalších filmů, které jsou pouze volně založeny na skutečné historické události, vás i tento film nechává se neustále ptát, „Opravdu se věci staly takto?“ Takže jak byste tedy určili historickou spolehlivost tohoto filmu?
Jedním z důležitých vodítek by pro vás byla přítomnost nerelevantního materiálu ve filmu. Řekněme třeba, že uprostřed filmu trenér, bez jakéhokoli zřejmého důvodu obdrží telefonát, který ho informuje o tom, že jeho matka má rakovinu mozku. Tato událost nemá nic společného s dějem filmu a nikdy již není znovu uvedena. Jediným vysvětlením pro přítomnost této irelevantní skutečnosti ve filmu by bylo, že se to takto skutečně stalo, a že režisér měl touhu být historicky přesný.
Uvedeme další příklad ze stejného filmu. Při sledování děje filmu si přejeme, aby Permian Panthers vyhráli státní šampionát. Ale oni nevyhrají. Tento fakt se zdá být kontraproduktivní vzhledem k dramatu a my okamžitě víme, že tento fakt je ve filmu uveden, protože v reálném životě Permian Panthers skutečně prohráli. Přítomnost kontraproduktivního materiálu je také určitým vodítkem k historické přesnosti dokumentu/filmu.
Posledním prvkem, který zmíníme, je použití skutečných měst a známých památek jako je například Houston Astrodome. Toto nás navede k tomu, abychom vzali tyto prvky příběhu jako historii, protože jsou příliš snadno potvrditelné nebo zfalšovatelné.
Toto je jen několik příkladů toho, jak interní důkazy vedou buď k závěru, že dokument je historicky spolehlivý nebo nespolehlivý. Nyní se krátce se podíváme na vnitřní důkazy o historičnosti Nového zákona.
Klikněte zde pro čtení strany 9 z 10 kapitoly „Jsou evangelia pravdivá?“