Náhoda nebo zázrak?
Ale nemohlo by být toto doladění těchto hodnot přičítáno pouhé náhodě? Koneckonců sázkaři vědí, že i sázky mimo favority mohou nakonec přinést výhru na závodní dráze. A navzdory velké přesile, i v loterii nakonec vždycky někdo vyhraje. Takže jaké jsou tedy šance, že lidský život existuje pouhou náhodou, a že vznikl z náhodné exploze v dávné kosmické historii?
Možnost, aby byl lidský život možný od samotného velkého třesku, odporuje zákonům pravděpodobnosti. Jeden astronom počítá pravděpodobnost na méně než jednu šanci v bilionu bilionů. [14] Pro lepší představu použijeme toto přirovnání – pro zaslepeného člověka jen s jedním pokusem by bylo mnohem snazší objevit jedno speciálně označené zrnko písku ze všech pláží světa.
Dalším příkladem toho, jak nepravděpodobné je, že by mohl náhodný velký třesk vytvořit život je příklad toho, jak jedna osoba vyhraje více než tisíc po sobě jdoucích mega-miliónových loterií po zakoupení pouze jednoho losu pro každou takovou loterii.
Jaká by byla vaše reakce na takové zprávy? Nemožné – pokud to někdo v zákulisí nepřipravil, což by si v takovém případě všichni mysleli. A to je to, co mnozí vědci říkají závěrem – někdo v zákulisí navrhl a vytvořil celý vesmír.
Toto nové chápání toho, jak zázračný je lidský život v našem vesmíru, vedlo agnostického astronoma George Greensteina k tomu, aby se zeptal: „Je možné, že jsme náhle, aniž bychom to měli v úmyslu, narazili na vědecký důkaz o existenci Nejvyšší bytosti?“ [15]
Nicméně jako agnostik, Greenstein udržuje svou víru ve vědu spíše než ve Stvořitele, aby nakonec vysvětlil náš původ. [16]
Jastrow vysvětluje, proč se někteří vědci zdráhají přijmout transcendentního Stvořitele.
Ve vědě existuje jakési náboženství; je to náboženství člověka, který věří, že ve vesmíru je řád a harmonie… Tato náboženská víra vědce je porušena objevem, že svět má začátek za podmínek, ve kterých známé zákony fyziky nejsou platné, a je chápán jako produkt sil nebo okolností, které nemůžeme objevit. Když se toto stane, vědec ztratí kontrolu nad tím, jak vlastně ke stvoření vesmíru došlo. Kdyby opravdu zkoumal důsledky, byl by traumatizován. [17]
Je zcela pochopitelné, proč vědci jako Greenstein a Hawking hledají jiná vysvětlení, než aby připisovali náš jemně vyladěný vesmír Stvořiteli. Hawking spekuluje, že mohou existovat jiné neviditelné (a neprokazatelné) vesmíry, což zvyšuje určitou pravděpodobnost, že jeden z nich (a to ten náš) je dokonale vyladěn pro celý život. Nicméně, protože jeho návrh je pouze spekulativní a mimo možnost jakéhokoli dalšího ověřování, může být jen stěží nazýván „vědeckým“. Ačkoli je také agnostik, britský astrofyzik Paul Davies odmítá Hawkingovu myšlenku jako až příliš spekulativní. Píše: „Taková víra musí spočívat spíše na důvěře než na pozorování.“ [18]
Ačkoli Hawking pokračuje ve svém bádání a spekulacích za účelem, aby prozkoumal čistě vědecké vysvětlení našeho původu, jiní vědci včetně mnoha agnostiků uznali to, co se zdá být ohromujícím důkazem pro Stvořitele. Hoyle napsal:
„Výklad faktů pomocí zdravého rozumu naznačuje, že super-intelekt si zahrál s fyzikou, stejně jako si pohrál s chemií a biologií, a že v přírodě neexistují žádné slepé síly, o kterých by stálo za to o nich hovořit.“ [19]
Ačkoli Einstein nebyl nábožensky založený a nevěřil v osobního Boha, nazval génia za stvořením vesmíru „inteligencí takové nadřazenosti, že ve srovnání s ním je veškeré systematické myšlení a jednání lidských bytostí naprosto bezvýznamným odrazem.“ [20]
Ateista Christopher Hitchens, který strávil většinu svého života psaním a debatou proti Bohu, byl nejvíce zmaten skutečností, že život nemůže existovat, pokud by se věci lišily jen o „jeden stupeň nebo jeden vlas„. [21]
Davies uznává: Zde je pro mě silný důkaz, že je tam někde něco, co se děje za tím vším. Zdá se, že někdo jemně vyladil všechna čísla a hodnoty tak, aby mohl být stvořen vesmír …. Dojem stvoření je ohromující. [22]
Klikněte zde pro čtení strany 6 ze 7 o „Objevila věda Boha?“