Raní kritikové
Mírné napětí v rámci této gnostické filozofie rostlo již v prvním století, tedy jen pár desetiletí po Ježíšově smrti. Apoštolové ve svém učení a spisech zacházeli do krajností a odsuzovali tuto víru, protože byla rozdílná od pravdy Ježíše, kterému oni byli očitými svědky.
Podívejte se například na to, co apoštol Jan napsal ke konci prvního století:
„Kdo je ten velký lhář? Ten, kdo říká, že Ježíš není Kristus. Tito lidé jsou anti-kristové, neboť popřeli Otce a Syna.“ (1 Jan 2:22)
Po vzoru tohoto učení apoštolů i první církevní vedoucí jednomyslně odsoudili gnostiky jako kult. Církevní otec Irenaeus, který napsal svá díla 140 let před Prvním nikajským koncilem, potvrdil, že gnostikové byli církví odsouzeni jako kacíři. Odmítl také jejich „evangelia“. Nicméně s odkazem na čtyři novozákonní evangelia, řekl: „Není možné, aby evangelií mohlo být buď více nebo méně, než jich je. [2]
Křesťanský teolog Origen to napsal na počátku třetího století, tedy více než sto let před koncilem v Nikaji:
Známe určitá evangelia, které se nazývají „Evangelium podle Tomáše“ a „Evangelium podle Matyáše“, a četli jsme i mnoho dalších – abychom nebyli jakkoli považováni za nevědomé vůči těm, kteří si myslí, že mají nějaké nové tajné znalosti, pokud jsou s těmito evangelii seznámeni. Nicméně mezi všemi těmito evangelii jsme schválili pouze to, co již dříve církev sama uznala, a tedy to, že by měla být přijata pouze čtyři evangelia. [3]
Záhadní autoři
Pokud jde o tato gnostická evangelia, téměř každá jejich kniha nese jméno novozákonního charakteru: Evangelium podle Filipa, Evangelium podle Petra, Evangelium podle Marie, Evangelium podle Judy a tak dále. Ale byly tyto knihy vůbec napsány jejich údajnými autory?
Gnostická evangelia jsou datována asi 110 až 300 let po Kristu a žádný důvěryhodný učenec nevěří, že by některé z nich mohlo být skutečně napsáno jejich jmenovcem. V komplexní knize The Nag Hammadi Library autora M. Robinsona se dozvídáme, že gnostická evangelia byla napsána „převážně nerelevantními a anonymními autory“. [4]
Novozákonní učenec Norman Geisler píše: „Gnostické spisy nebyly napsány apoštoly, ale lidmi ve druhém století (a později), kteří to jen předstírali, a používají apoštolskou autoritu k prosazování vlastního učení. Dnes tomu říkáme podvod a padělek.“ [5]