Kým Ježíš tvrdil, že je?

Jako každý člověk byl Ježíš hladový. Cítil bolest. Potřeboval odpočinek. Byl v pokušení. Přesto nebyl nikdy obviněn z hříchu.

Ježíš však tvrdil to, co by žádný obyčejný člověk nemohl tvrdit. Mluvil o sobě jako o „Jednom“ s Bohem Otcem (Jan 10:30). To náboženské vůdce natolik rozzuřilo, že se ho pokusili zabít.

Později, když ho jeho následovník Filip požádal, aby mohl vidět Boha Otce, Ježíš mu odpověděl:

„Jsem s vámi již dlouho. Pořád mě neznáš, Filipe? Ten, kdo mě viděl, viděl Otce. Tak proč říkáte: ‚Ukaž nám Otce?'“ (Jan 14:9, NCV).

Jméno pro Boha v Izraeli – „Já jsem“ (Jahve) – bylo tak svaté, že ho žádný Žid nevyslovoval. Ježíš však šokoval židovské náboženské vůdce tím, že si říkal: „Já jsem“ Poté, co jim Ježíš řekl, že on již předcházel židovskému patriarchovi Abrahamovi, který žil před dvěma tisíci lety, zvolal: „Pravda je, že dřív než byl Abraham, Já jsem!“ (Jan 8:52-58). Tím, že Ježíš používal Boží jméno sám pro sebe, tvrdil, že je Bohem.

V publikaci Pouhé křesťanství autor C. S. Lewis přemýšlí, že pokud Ježíšova ‚tvrzení o božství byla nepravdivá, pak nemohl být dobrým člověkem nebo velkým morálním učitelem. Pokud Ježíš nebyl tím, za koho se vydával, byl by to buď lhář, nebo šílenec.

Lewis dále vysvětluje: „Snažím se zde zabránit tomu, aby někdo řekl opravdu hloupou věc, kterou o něm lidé často říkají:

‚Jsem připraven přijmout Ježíše jako velkého morálního učitele, ale nepřijímám jeho tvrzení, že je Bůh.‘ To je jediná věc, kterou nesmíme říci.“ [16]

Ježíš jasně prohlašoval, že je Bůh. Takže lhal, byl to bláhový šílenec – nebo to byl Boží Syn, Bůh ve své lidské podobě?

Klikněte zde pro čtení strany 6 z 10 kapitoly „Kdo byl skutečný Ježíš?“